Escape games neboli v češtině únikové hry začaly vznikat v Asii, postupovaly do Severní Ameriky a dále do celého světa. Počátky mají na základech počítačových her, kde byl hráč uvězněn v místnosti, ze které se musel v určitém časovém limitu dostat, to je úkolem i v těchto „živých“ hrách. V dnešní době je v ČR minimálně jedna hra téměř v každém větším městě (Praha, Plzeň, Jablonec nad Nisou, Liberec, Pardubice, Ostrava, Opava, Zlín, Brno, České Budějovice, Trutnov a další) a stále přibývají nové, jako by se s nimi roztrhl pytel. Dnes tak najdete únikovou hru snad vždy poblíž Vašeho bydliště nebo místa, kam jedete třeba na dovolenou. Někdy se jedná i o centra, kde je několik místností s různými příběhy. Únikové hry jsou dobrým způsobem, jak si vyzkoušet své smysly, vnímavost i to, jak dobře umíte spolupracovat se svými přáteli. Poukaz na hru může být dobrým dárkem nejen pro někoho, kdo má rád dobrodružství a neustále objevuje nové zážitky. Ceny jsou různé a většinou jsou úměrné vybavenosti a zdokonalení hry („obyčejné“ a malé hry jsou levnější než ty propracované a velké), i malá hra však může být velmi složitá.
Podstatou, jak je psáno výše je dostat se z uzamčené místnosti. Většinou je spolu uzamčeno několik lidí, kteří spolu musí komunikovat, hledat indicie a kódy, nacházet klíče a odemykat zámky. Vše bývá důmyslně ukryto například pod cihlami, v knihách nebo i v denících. Účastníci musí být velmi pozorní, nesmí se nechat vyvést z míry okolními zvuky nebo jen nepovedenou hádankou. Ve hře Vám vůbec o nic nejde, proto můžete jednat s klidem a řešit úkoly postupně tak, jak se Vám odkrývají. Většinou nezáleží příliš na vědomostech nebo obratnosti, ale spíše na logice, klidu mysli a pozornosti. Na vyřešení hry a dostání se ven je určený čas (většinou hodina) a někdy je možné si hru nastavit nebo ukončit, tam, kde jste a vrátit se někdy příště.
Téma hry může být v podstatě jakékoli, od hororových, přes dobrodružné až po vědecké. V hororových hrách se snažíte utéct vrahovi nebo se jej snažíte vypátrat. Dobrodružné jsou například, když se snažíte utéct z pyramidy nebo přerušit start vesmírné lodi. Vědecké hry jsou stavěny tak, že se snažíte vyřešit problém nějakého vědce a zabránit tak například výbuchu atomové bomby. Hry bývají také zasazeny do nějakého časového období v dějinách (starodávné, totalitní nebo současné). Téma a období záleží jen na fantazii stavitele, jehož práce není vůbec jednoduchá.
Stavitel musí najít vhodné prostory, kterými může být sklep, byt nebo i kancelář. Vymýšlí celý příběh, aby hra dávala smysl, to znamená, že musí vymyslet postavu vraha, vědce, agenta nebo vězně. Musí poschovávat indicie, klíče a kódy a vymyslet vše tak, aby na sebe jednotlivé úkoly navazovaly, například, že vyluštíte sudoku, a tak zjistíte kód na číselný zámek, který vám odemkne zásuvku, ve které je další hádanka, indicie, anebo další klíč k jinému zámku. Navíc vždy po odchodu jedné skupiny musí vše vrátit přesně na svá místa a nesmí na nic zapomenout, aby mohli hrát další lidé a neměli to jednodušší (otevřený zámek) nebo těžší (ztracený list deníku s nápovědou) než ti před nimi.
Hru může hrát téměř kdokoli, většinou jsou uvedena pravidla ohledně věku mladších dětí, zejména u hororových her, protože horory obecně nejsou pro děti vhodné. Jinak musíte sami uvážit, zda se bojíte ve tmě nebo stísněných prostorech. Obecně jsou hry stavěny tak, že by se Vám nemělo nic stát, ovšem vždy do toho jdete na vlastní nebezpečí, mohou zde být snížené stropy, může se Vám něco rozbít a podobně.
Zuzana Dušková
